Přesná příčina migrény není známá. Teorií je mnoho, ale žádný výzkum zatím uspokojivým způsobem různé prvky tohoto onemocnění nevysvětlil.
Obecně se přijímá názor, že migréna není primárně onemocnění cév a nesouvisí s výkyvy krevního tlaku. Jednou z domněnek je, že za migrénu je zodpovědná nerovnováha serotoninu.
Existují také náznaky, že onemocnění souvisí s epilepsií, přestože ne všichni lidé trpící migrénou epilepsii mají (sami nebo jejich příbuzní). Odkazuje se také na osoby, které mají k migréně genetické predispozice, ačkoliv to nebylo prokázáno. Zjištění určitého genu samo o sobě není vysvětlením a neposkytuje ani řešení.
Migréna je komplexní onemocnění s celou řadou symptomů, které různé lidi ovlivňují různým způsobem. Příčiny záchvatů migrény se také od jednoho k druhému liší a mnoho záchvatů může mít hned několik příčin.
Mnoho postižených například může pít malé množství alkoholu, ale záchvat migrény se u nich dostaví v případě, že pijí šumivé víno. U některých žen jsou záchvaty migrény úzce spojené s hormonálními změnami, u jiných zase vůbec. U některých se četnost zvýší bezprostředně po těhotenství, zatímco jiné ženy uvádějí, že v průběhu těhotenství se u nich migréna nevyskytla vůbec.
Migrénu mohou vyvolat některé potraviny, i když ani zde nelze najít obecné pravidlo pro všechny pacienty. U jiných pacientů může záchvat spustit bezvýznamná změna životního stylu, například více nebo méně spánku než obvykle. Zásadním faktorem může nepochybně být stres, ačkoliv v každodenním životě je těžké ho monitorovat a ještě těžší ovlivnit. Možnosti jsou nepřeberné.
Porozumění příčinám nebo spouštěčům záchvatů migrény může být užitečným krokem k identifikaci možných způsobů, jak problém řešit. Lidem, kteří trpí bolestí hlavy nebo migrénou, se silně doporučuje vést si migrénový deník, který bude obsahovat záznamy o tom, kdy bolest hlavy začala, jak často se dostavuje, jestli ji doprovází další symptomy (např. nevolnost nebo rozostřené vidění), jak dlouho bolest trvá, kde ji člověk pociťuje, a zda je ostrá nebo tepající. Postižený člověk by si také měl vést záznamy o své stravě, užitých lécích, tělesné aktivitě, narušení spánku nebo změnách prostředí. Díky migrénovým deníkům si lékaři udělají o záchvatech obrázek a budou schopní určit, jestli pacient trpí migrénou nebo jiným druhem bolesti hlavy.
V chirurgickém centru si může náš tým díky Migrénovému dotazníku udělat přesnou představu o symptomech migrény a získat jedinečné informace o individuálních příčinách a spouštěčích migrény u daného pacienta. Tak budou schopni rozpoznat, jestli je Procedura k léčbě migrény pro pacienta vhodná.
Před několika lety vědci identifikovali oblasti na hlavě a krku, jejichž přílišná stimulace může vést k záchvatu migrény. Pacienti trpící migrénou si obvykle stěžují, že hlavní zdroj jejich bolesti je v čele, spáncích nebo krku, a mnozí dokáží oddálit první stádium svého záchvatu masírováním oblasti v okolí nosu a obočí (nedokáží však záchvatu zabránit).
Těsně nad obočím prochází větev trojklaného nervu svalem corrugator supercilii. U mnoha lidí je to právě vzájemné působení tohoto svalu a trojklaného nervu, co záchvat migrény vyvolá. Corrugator je umístěn nad obočím a je to jeden ze svalů, který nám umožňuje „mračení“ a další výrazy v této části obličeje. Část trojklaného nervu prochází svalem corrugator supercilii. Následkem podráždění nervu se spustí sled událostí, který může vést až k záchvatu migrény.
Úloha trojklaného nervu při vzniku migrény se zkoumá už víc než 30 let. Na trojklaný nerv působí při smrštění svalu corrugator supercilii tlak, který spustí sérii událostí, jež mohou vést k záchvatu migrény.